Míra nezaměstnanosti v Turecku se ve třetím čtvrtletí 2026 zvýšila na 8,1 procenta
Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti v Turecku se během třetího čtvrtletí 2026 zvýšila o 0,1 procentního bodu na 8,1 procenta. K tomuto nárůstu došlo, když celkový počet nezaměstnaných v Turecku vzrostl o 46 000 na 2 870 000 mezi červencem a zářím 2026.
Zaměstnanost v Turecku klesla o 62 000 lidí během třetího čtvrtletí roku 2026, čímž se celkový počet zaměstnaných osob zvýšil na 32 434 000. Celková pracovní síla v zemi se snížila o 17 000 lidí na celkových 35 304 000. Míra nevyužité pracovní síly v Turecku se navíc ve stejném období zvýšila o 1 procentní bod na 30,9 procenta.
Pracovní trendy v Estonsku a Dánsku
V Estonsku vzrostl nedostatek pracovních sil ve věkové skupině 15-74 let ve třetím čtvrtletí 2026 na 7,9 procenta. Počet nezaměstnaných v Estonsku se za stejnou dobu zvýšil o 9 700 na celkových 58 700 osob. Kirsti Melesková, vedoucí oddělení zaměstnanosti na ministerstvu hospodářství a komunikací, uvedla, že Estonsko si udržuje vysokou ekonomickou aktivitu a zaměstnanost, ale nedostatek pracovních sil zůstává vysoký, protože značná část populace v produktivním věku chce pracovat.
V Dánsku se počet sezónně očištěných nezaměstnaných osob na plný úvazek v říjnu 2026 zvýšil o 300 a dosáhl celkového počtu 94 500 osob. Míra nezaměstnanosti v Dánsku za říjen 2026 činila 3,1 procenta. Niels Storm Knigge, hlavní ekonom společnosti SMVdanmark, poznamenal, že nezaměstnanost je rovnoměrně rozložena po celém Dánsku, i když je v Kodani mírně vyšší kvůli koncentraci mladých studentů.
Ekonomický výhled a výzvy
Trh práce v Dánsku čelí specifickým tlakům podle představitelů průmyslu. Lisbeth Gøtsche, zástupkyně ředitele pro politiku trhu práce v Dansk Industri, uvedla, že nedostatek pracovních sil je rostoucí výzvou pro společnosti a poznamenala, že nová pracovní místa byla v říjnu nejvyšší za pět let. Kristian Skriver, šéf makroekonomie v Dansk Erhverv, však očekává, že nezaměstnanost zůstane v příštích měsících stabilní kvůli mírnému nárůstu poptávky po pracovní síle.
Údaje týkající se estonského trhu práce ukazují na složitost v důsledku odlišných statistických metodik. Zatímco míra nedostatku pracovních sil se zvýšila, oficiální registry vykazují pokles pracovních míst o 0,1 procenta ve srovnání s loňským rokem. Tento nesoulad existuje, protože statistika Estonsko zahrnuje jednotlivce, kteří hledají práci nezávisle, zatímco administrativní údaje sledují pouze ty osoby registrované ve fondu nezaměstnanosti.
Tento článek vznikl s pomocí AI na základě několika zpravodajských zdrojů a naše redakce ho kontroluje podle redakčních zásad. Redakční zásady · Tipy a kontakt
Komentáře 0